Jdi na obsah Jdi na menu
 



Robert Schumann

(1810-1856)

Německý skladatel, hudební spisovatel, teoretik a kritik.

V otcově knihkupectví v rodném Zwickau získal přehled o literatuře. Komponovat začal v jedenácti letech v Lipsku. Vystudoval práva, vedle toho se učil skladbě a hře na klavír. Když slyšel hrát houslového virtuosa N.Paganiniho, v r. 1830, rozhodl se, že se bude plně věnovat hudbě. V r. 1840 se oženil s dcerou svého učitele klavíru F.Wiecka – Klárou. Když Schumann ochrnul na pravou ruku, Klára se stala jeho „zpívajícím hlasem“, protože seznamovala veřejnost s jeho skladbami.(Byla vynikající klavíristka, uznávaná a obdivovaná, dokonce byla dobrou skladatelkou, jenomže doba nepřála ženám, neměly ještě takové postavení, jako muži).

Když Schumann musel opustit dráhu klavíristy, věnoval se komponování, spisovatelství a dirigování. Založil Nový časopis pro hudbu, kam psal kritiky a propagoval hudbu H.Berlioze, F.Liszta, F.Chopina, R.Wagnera, F.Schuberta a J.Brahmse. Snil o hudebním spolku Davidsbund, podle biblického pěvce Davida. Jeho členové měli bojovat za nové hudební umění. Podle Schumannových představ zde vystupují tři kompoziční typy: ohnivý Florestan, směřující vpřed, proti němu stojí jemný a lyrický Eusebius. Oba protipóly smiřoval mistr Raro – slovní hříčka – Klára a Robert. Davidův spolek ve skutečnosti nikdy nevznikl, ale tato myšlenka našla své příznivce mezi umělci v Německu i např. v Praze.

1843 byl Schumann jmenován učitelem na nově zřízené konzervatoři v Lipsku. 1844 se přestěhoval do Drážďan (založil zde Spolek pro sborový zpěv).1850 převzal místo městského ředitele hudby v Düssedorfu, kterého se musel předčasně vzdát pro postupující duševní poruchy. 1854 byl umístěn do soukromé léčebny v Endenichu, kde 1856 zemřel.

Schumannovy skladby nesou většinou názvy, které neoznačují program, ale podnět vzniku, vyjádřený hudební symbolikou a výrazem. Neuchyluji se k ilustrativnímu hudebnímu popisu. Hudební obsah vězí v originální melodii, obohacení harmonií.“ Královna(melodie) má nejvyšší moc, avšak rozhoduje vždy král(harmonie)“. Důležitá je živost, uvolněnost formy a rytmu, úměrný podíl kontrapunktu v práci s tématem.

Dílo:4 symfonie, Klavírní koncert a moll, věnovaný ženě Kláře, písně a písňové cykly(Myrty, Láska básníkova, Láska a život ženy), jedna opera, kantáty, Requiem, violoncellový koncert, houslové sonáty, smyčcová kvarteta. Pro klavír napsal vedle koncertu velké množství skladeb, mnohé z nich jsou krátké a výrazné ve svých náladách – Dětské scény, Karneval, Etudy, Novelety, Motýli a mnoho dalších.

Schumanna někteří hudební historikové označují za nejhudebnějšího romantika a nejromantičtějšího hudebníka. Měl křehké zdraví a nevyrovnanou povahu. Porozumění, oporu a podporu nacházel u své manželky, první interpretky většiny svých klavírních skladeb.

(k četbě doporučuji knihu Jarní symfonie od Kláry Schumannové). 

 
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA