Jdi na obsah Jdi na menu
 



Modest Petrovič Musorgskij

(1839 – 1881)

 

Ruský skladatel. Vystudoval vojenskou akademii v Petrohradě, 1856 – 1859 byl ve vojenské službě, 1863 – 1879 byl sekretářem ministerstva vod a lesů. Zajímal se o filosofii (materialisté 19. st. – Darwin, Černyševskij). Byl nakloněn demokratickým reformám, což se odrazilo ve výběru námětů pro jeho skladby.

Vynikal přirozenou hudebností a mimořádnou hudební pamětí. Klavírní hře ho učila matka. Ve skladbě byl samouk, nedostatky v tomto oboru vzdělání kompenzoval studiem děl ruských i západoevropských autorů – Schumann, Berlioz, Liszt, Wagner.

Věnoval se především kompozici písní a oper. Své hudební krédo zformuloval v jednom dopise, napsaném v r. 1868:“Moje hudba musí být uměleckým přetvořením lidské řeči ve všech jejich nejjemnějších odstínech,nebo jinými slovy – zvuky lidské řeči, jako vnější projevy myšlenky a citu, se musí bez násilí a přemršťování stát hudbou pravdivou, přesnou, a tedy uměleckou, vysoce uměleckou. Tohle je ideál, o který usiluji“

Stejně, jako Musorgskij se učil od jiných skladatelů ruských i západoevropských, on sám se svým dílem stal inspirací a zdrojem poznání pro své pokračovatele na poli hudební kompozice v Rusku – Stravinskij, Prokofjev, Šostakovič, i v dalsích zemích – Debussy, Ravel, Janáček.

Zcela ojedinělým dílem je suita pro klavír nazvaná Obrázky z výstavy. (pro orchestr ji mistrovsky zinstrumentoval Maurice Ravel).

Inspirací vzniku byl nelehký životní úděl nadaného ruského malíře a architekta, Musorgského o rok mladšího přítele

Viktora Alesandroviče Hartmana. Ten po skvělém absolvování Akademie výtvarných umění byl vyslán na studijní pobyt a 8 let pobýval a tvořil ve Francii, Itálii a Německu. Do vlasti se vrátil s cennými životními i uměleckými zkušenostmi a s hodnotnou sbírkou obrazů, zachycujících dojmy z cest, ze setkání s různými lidmi, přírodní obrazy a další.

Hartman chtěl progresivně zasáhnout do budování významných staveb ve významných ruských městech. Narážel ale na nepochopení, nezájem, přednost dostávali ti, kteří se dokázali vetřít do přízně vlivných. Hartman umírá nepochopen z podlomeným zdravím ve 33 letech.

Brzy po Hartmanově skonu byla r.1874 v Moskvě uspořádána posmrtná výstava z jeho obrazů a návrhů. Musorgskij většinu prací znal z dřívější doby, nicméně na něho znovu hluboce zapůsobily, výstavu prožil jako vzpomínku na přítele, padlého v boji o ruské národní umění. Snad už zde jej napadlo zkomponovat cyklus klavírních skladeb na náměty některých vystavených obrazů.

Za Musorgského života skladba nebyla nikdy provedena. Zdá se, že předběhla dobu obsahem i formou. K prosazení přispělo, že ji zinstrumentoval pro velký orchestr vynikající francouzský skladatel Maurice Ravel. V povědomí hudbymilovných posluchačů žijí Kartinki(Obrázky z výstavy) v obou verzích a jsou příležitostí k prokázání interpretačního umu těch nejlepších klavíristů i orchestrů.

Na počátku zazní předehra, později se několikrát navracející, nazvaná Promenáda. Znázorňuje skladatele, procházejícího mezi obrazy.

1. Skřítek: kresba trpaslíka, kymácejícího se nemotorně na svých krátkých, křivých nožkách.

2. Starý hrad: středověký hrad, před kterým trubadur zpívá svoji píseň.

3. Tuileries: Hašteřící se děti. Obraz chůvy a dětí při hře v pařížské zahradě Tuileries.

4. Bydlo: Polský vozík na vysokých kolech s volským potahem.

5. Tanec kuřátek ve skořápkách: Návrh scény z baletu Trilby.

6. Samuel Goldenberg a Schmuyle: Dva polští židé, jeden bohatý a jeden chudý.

7. Trh v Limoges: Hádající se francouzské trhovkyně.

8. Katakomby: Tímto obrazem portrétuje Hartman sebe samého, prohlížejícího pařížské katakomby při mdlém světle lampy. Ve svém originálu nadepsal Musorgskij nad Andante h moll: Co n mortuis in lingua mortua (s mrtvými řečí mrtvých). Tvořivý duch zemřelého Hartmana vede mne k lebkám a vyvolává je, jejich záření měkce osvětluje interiér.

9. Chatrč Baby Jagy: Tato Hartmanova kresba ukazuje velké hodiny ve formě boudy na muřích nohách. Musorgskij přidal ještě téma útěku Baby Jagy.

10. Velká brána Kyjevská: Návrh městské brány Kyjeva v masivním ruském stylu s kulatou kopulí ve tvaru slovanské helmy.

 
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA