Jdi na obsah Jdi na menu
 


Georg Friedrich Händel

1685-1759

 

jeden z nejčinorodějších a nejnápaditějších skladatelů hudby 18.století. Úspěšně tvořil všechny druhy hudby a hudební formy. Byl vynikajícím hráčem na klávesové nástroje a mistrem improvizace.

Solidní hudební vzdělání získal ve svém rodišti, Halle nad Sállou, u jednoho z nejslavnějších německých varhaníků – Friedricha Wilhelma Zachowa. Otec ale nesouhlasil, aby se stal hudebníkem, proto studoval od r.1702 na universitě práva. Studia však nedokončil.

Ještě v r.1702 přijal místo varhaníka v hallské katedrále a v následujícím roce odešel přes rodinné rozepře do Hamburku, kde působil jako houslista v tamní opeře, ve své době jednom z nejprestižnějších německých orchestrů. Náročné pojetí studia operních představení bez pochyby ovlivnilo další skladatelův vývoj. Jeho hudba od počátku zahrnovala nejrůznější styly a postupy s přísným, leč bohatým propracováním harmonie a melodikou, navazující na to nejlepší z hudby italské i francouzské.

Pokud se chtěl Händel uživit, jako profesionální hudebník, musel tvořit opery, neboť jedině žánr opery přinášel svým autorům v 18. století dostatečné zisky. První dílo tohoto druhu uvedl v Hamburku v r,1705 a brzy následovaly díla další, mnohá se nedochovala. K provozování svých děl zajížděl i mimo Německo, z počátku především do Itálie, kde také asi tři roky studoval. Učil se hlavně poznáváním děl D..Scarlattiho,A.Scarlattiho a A. Corelliho Divadlům významných italských měst věnoval řadu dalších skladeb – především oper a oratorií. Během svého pobytu zde složil na 50 skladeb, které byly uváděny ve Flotencii, Neapoli, Benátkách Římě atd. Svojí oblibou si vysloužil přezdívku „drahý Sas“(caro sasso).

Händelova popularita se šířila i na sever od Alp. Přijal angažmá v Hannoveru, ale neutěšené poměry v tamním divadle jej přinutily hledat obživu jinde.

Své opery nabídl v Londýně, kde byl nadšeně přijat v r.1711 a rozhodl se v Anglii zůstat už na trvalo. Jen občas zajížděl do Německa, nebo do Itálie k provozování svých skladeb. Bylo mu uděleno anglické státní občanství a mnozí Angličané jej začali považovat za svého skladatele, který založil novou hudební tradici.

Případné problémy, související se svým německým původem, řešil Händel komponováním pro královský dvůr a anglikánskou církev. Na přání královské rodiny např. složil jednu ze svých nejslavnějších orchestrálních skladeb – tzv. Vodní hudbu (1715) a Hudbu k ohňostroji (1749). Většinu skladeb ale věnoval Londýnu, některé Dublinu.

K tomu, aby mohl uskutečnit své operní záměry byl donucen podnikat. Byl divadelním ředitelem i společníkem.

Během svého života napsal kolem 40 oper, především vážného obsahu, zpracovávajících antické náměty. Dále 22 oratorií, kde čerpá z anglického překladu Starého zákona – Saul, Izrael v Egyptě, Juda Makabejský, Samson, Mesiáš atd. Dále složil tři série varhanních koncertů, dvě série Concerti grossi, koncerty pro sólové nástroje s doprovodem orchestru, suity, ouvertury, triové sonáty a další. Patří k nejplodnějším skladatelům všech dob. Stejně jako J.S.Bach byl po své smrti poněkud zapomenut. „Znovu objeven“ byl v 19.století. Od těch dob se od něj učili a učí významní skladatelé,jako J.Haydn, A.
Dvořák, I.Stravinskij, A Honeger,B.Britten a další. 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA